Junkers Ju-87D Stuka

dvoumístný střemhlavý bombardér

První prototyp stoje konnstruktéra Hermana Polamna Ju 87V1 vzlétl v září 1935. Už tehdy letadlo získalo svoje charakteristické rysy křídel do tvaru „W“. Ve své době byl stroj kvalitní a spolehlivý. Zkombinoval dobré letové vlastnosti, na svou třídu dostatečnou manévrovatelnost, dobrý výhled z kabiny a přesnost zásahů při bombardovaní, která se pohybovala okolo 30 m. Na konci roku 1937 přišly první úpravy Ju-87A-0 a A-1 pozdější dokonalejší A-2 s novým motorem Ju-210D s větším výkonem (vyrobilo se 262 strojů).

Luftwaffe však měla ke stroji výhrady. Ukázalo se, že nemá dostatečný dostup, operační dolet a malou nosnost bomb. Ju-87B-1 se od předchůdců lišila odsuvným překrytem kabiny a přepracovaným drakem včetně podvozku, na který byla namontovaná náporová siréna pro svůj psychologický účinek na nepřítele i civilní obyvatelstvo během útoku. V prosinci 1939 začala výroba verze B-2 s větším vodním chladičem, dřevěnou vrtulí namísto kovové a nosností až 1000kg bomb. Křest ohněm proběhl ve Španělsku. Během invaze do Polska, útoku na Holandsko, Belgii a Francii zaznamenaly Ju-87B velké úspěchy a účinně pomáhaly postupujícím německým jednotkám jako „létající dělostřelectvo“.

Ju-87D-1 byla nejvyráběnější verze (1037 ks), která byla upravená na základě prvních bojových zkušeností. Zlepšené bylo hlavně pancéřování posádky, změnila se obranná výzbroj z jednoho MG 15 na dva MG 81Z, použitá byla novější verze motoru Ju-211F a později od února 1941 verze J. Úpravy se dočkal i podvozek a závěsníky, takže letadlo mohlo nést až 1800 kg bomb. Verze D byla nasazovaná hlavně na východní frontě, kde v první letech bojů byla skutečně velkou oporou postupujících Němců. Jakmile v roce 1942 Němci ztratili vzdušnou převahu, skončily „Štuky“ jako i éra jejich střemhlavých náletů.

Zajímavostí je snad ještě verze G, která byla nasazena u Kurska. Při útoku na tanky používaly jednoduchou taktiku, odvozenou od střemhlavého bombardování, kdy svými 37mm kanóny probíjely slabě pancéřované zadní a horní partie tanků. Přes malé množství nesené munice dokázaly během jednoho letu zničit až 6 ruských tanků. Německé eso Hans-Ulrich Rudel na Ju-87 dosáhl neuvěřitelných 519 zničených tanků do konce války. Od roku 1936 do srpna 1944 bylo celkem vyrobeno více než 6 000 Ju-87.

Rozpětí:	13,8m
Délka:	11,50 m
Max. rychlost:	410 km/h
Dolet:	1535km
Motor:	Dvanáctiválcový vidlicový motor Junkers Jumo 211J-1
Výkon motoru:	1 037 hp
Výzbroj:	Dva pevné kulomety MG17 ráže 7,92mm Pohyblivý kulomet MG81Z ráže 7,92mm, Jedna 250kg puma na výklopné vidlici pod trupem a čtyři 50kg pumy na křídelních závěsnících

Junkers Ju-87D Stuka
(Maketa)

- v současnosti je dokončena projektová dokumentace.