S.E.5a

jednomístný, stíhací letoun

Letoun je produktem konstruktérského týmu Královské letecké továrny ve Farnborough v jižní Anglii. Tato továrna již měla za sebou vývoj série pozorovacích letounů B.E.2 a nový design S.E.5 měl co nejlépe využít možností potenciálně velmi výkonného motoru Hispano-Suiza z roku 1915.

Prototyp S.E.5 (S.E. = Scout Experimental) poprvé vzlétl koncem roku 1916 a první vyrobené stroje dorazily k 56. peruti Královského leteckého sboru v březnu 1917. Do bojů zasáhla tato letadla o měsíc později a brzy se ukázalo, že výkonnostní parametry a palebná síla tohoto stroje z něj mohou učinit mimořádně úspěšný stíhací letoun. Problémy s výrobou motoru Hispano-Suiza určených pro S.E.5 způsobily zpoždění v dodávkách letadel, které se podařilo odstranit až licenční výrobou pohonných jednotek pod názvem Wolseley Viper.

Hlavním výrobním modelem se brzy stala vylepšená verze S.E.5a s celou řadou úprav oproti původnímu S.E.5. První kusy S.E.5a byly 56. peruti dodány v červnu 1917. S.E.5a si brzy získal vynikající pověst silné a stabilní stíhačky schopné bojovat s těmi nejlepšími německými soupeři té doby, včetně Fokkeru D-VII. Na tomto typu létala řada válečných es, mezi jinými James McCudden, Edward „Mick“ Mannock a nejúspěšnější ze všech, kanaďan William Avery Bishop.

Některé S.E.5a byly rovněž pověřeny prováděním útoků na pozemní cíle. Většina z nich létala na západní frontě, ale byly jimi vybaveny rovněž jednotky bojující v jiných válečných oblastech. Výroba tohoto stroje měla probíhat i ve Spojených státech amerických, ale do konce války továrna Curtiss, pověřená tímto úkolem, stačila dokončit pouze jeden exemplář. V Americe však byla zkompletována celá řada strojů z dílů dovezených z Británie. Celkem bylo v Británii vyrobeno 5 205 kusů S.E.5 a S.E.5a.

Rozpětí:	8,12 m
Délka:	6,38 m
Max. rychlost:	222 km/h na hladině moře
Vytrvalost:	2h 30 minut
Dostup:	5 185 m
Motor:	Řádový osmiválec Wolseley W.4A Viper (V licenci vyráběný Hispano Suiza 8a)
Výkon motoru:	200 hp
Výzbroj:	Pevný kulomet Vickers ráže .303", kulomet Lewis ráže .303" v držáku Foster uprostřed na horním křídle, až 4 externě nošené 11,4kg bomby

S.E.5a (ULL)

Jedná se o ocelovými lany ztužený dvouplošník, zmenšený na 75% velikosti originálu. Použitý profil křídla je SILIG 3002.modif.. Trup je oproti celodřevěné konstrukci originálu svařen z tenkostěnných bezešvých trubek.

V roce 2002 byl tento letoun oceněn plaketou LAA ČR a časopisu Pilot LAA ČR v soutěži o nejúspěšnější exponát Aerosalonu Jihlava 2002.

Marking odpovídá letounu S.E.5a sériového čísla 8998, který sloužil u 56. squadrony RFC a byl osobním strojem britského stíhacího esa Alberta Balla. Po jeho tragické smrti na jiném stroji byl tento letoun předán do výzbroje 60. squadrony RFC a to do rukou nejúspěšnějšího novozélandského stíhacího pilota Keitha Logana Caldwela. Barevné značení odpovídá dubnu 1917, kdy byl pilotován právě Keithem Caldwelem.

V současnosti probíhá generální oprava tohoto letadla, během které bude zastavěn výkonější motor ROTAX.

Zahájení stavby:	březen 1999
Zálet:	červen 2002
Motor:	Walter MICRON
Výkon motoru:	65 hp 2 850 ot./min.
Výzbroj:	samopal PPS 43 ráže 9x25 Blanc

S.E.5a (Replika)

Na přání zákazníka postavíme repliku stíhačky S.E.5a, zmenšenou na 75% původní velikosti. Křídlo bude dřevěné, s profilem SILIG 3002.modif., trup svařovaná příhradovina pro zlepšení pasivní bezpečnosti.

Motor:	ROTAX 912
Výkon motoru:	100 hp
Výzbroj:	Dle přání zákazníka
Marking:	Dle přání zákazníka